pondělí 21. února 2011

...a hleďme, poezie

...a hleďme, poezie:-)
 Nevídáno neslýcháno, co na člověka vypadne, když začne dělat pořádek v počítači. 
Snad abych toho nechal, protože kdo ví, co dalšího by na mě ještě mohlo vyplout.
… … …
Po všem co je za námi
Jsme šťastnější než včera?
Když nám láska vyvanula
Už je duše celá?
Líp se spí a snáz se vstává
Všechno jako postaru
Jen staré rány obcházíváš
Spíš, než drát se kupředu.

… … …
V podstatě je, lásko, všechno tak, jak to má být
Co bylo, už není a nikdy se nevrátí
V srdcích už nic nezní
Srdce nemá se proč bát
Co zbývá, když končí
Pošetilé napořád?

V podstatě je ,lásko, všechno pěkně v prdeli
Když skryjeme smutek, můžeme být veselí
Hroutí se vše jisté
Něžný Měsíc vychází
Plač, když máš proč plakat
Za slzy se nevěší

Dál si láska kráčí, hrozná, krví nesmělých
Odvážní a sprostí ten půvab ocení
Večer zhasnu světlo
A pak se potmě budu bát
Že se stalo něco
Co se snad nemělo stát.




… … …
Co jsem měl, už nemám
Zbylo nechtěné
Co jsem chtěl mít nejvíc
Je tak vzdálené

Co se stalo, nevím
Přeskočil jsem list
A tím, co mě čeká
Si nejsem vůbec jist

Řekni, znáš-li slova
Mluv, máš-li co říct
Pikej, já se schovám
Do bezpečných míst. 


Žádné komentáře:

Okomentovat